Moravané mezi Eskymáky - 25.6.2013 + foto

28.06.2013 11:21

Přednáška a beseda cestovatelů ,etnografů a geografů manželů Aleny a Jaroslava Klempířových o Grónsku, čerpá z jejich osobních zážitků z mnoha pobytů na západním pobřeží Grónska. Díky opakovaným a častým návštěvám Grónska se manželé Klempířovi mohli velmi osobně seznámit s lidmi ve městech i v jednotlivých osadách, našli v Grónsku celou řadu přátel a spolupracovníků.

Přednáška je doplněna vlastním filmem z autentického prostředí Grónska. Dlouhá období prožitá mezi Gróňany dala možnost dokonalého nahlédnutí a poznání života v drsném arktickém prostředí.

Přednáška byla zaměřena hlavně na misii v Grónsku, a činnost Hanse Egedeho, jeho cílem bylo „ přivést celý svět k evangeliu“ a začít misii v Grónsku, to bylo umožněno dánským králem v roce 1721.

Egede musel splnit i požadavek pěstovat nejen misii, ale i obchod. Na povolení dánského krále připlouvají 20.5.1733 na lodi „Caritas“ do Gothabu první Moravští bratři: Matěj Stach, Christian David a Christian Stach. V dalších týdnech si vybudovali drnový dům, později dům a malou školu a toto místo pojmenovali Nová Morava. Postupně byly vybudovány další misijní stanice od Godhadu, dnešního hlavního města Grónska Nuuku, až po jižní Grónsko.

 

 

Samuel Kleinschmidt

Jednou z nejvýraznějších postav misií Moravských bratří byl Samuel Kleinschmidt (1814 – 1886). Chodil a jednal jako eskymáci, prohloubil své jazykové znalosti eskymáčtiny, v roce 1851 vydal novou gramatiku grónské řeči, která se používá dodnes. Život v misijních stanicích byl těžký, historie dlouhá. 5.srpna 1900 během slavnostní bohoslužby předávají Moravští bratři celou svoji práci dánsko-luteránské církvi. V dějinách Grónska však zanechávají neopomenutelnou stopu pro další utváření země, zvláště kultury.

Ve filmu byla také zdokumentována historie života v misijní stanici „ Nová Morava“ od příchodu v roce 1733 až po současnost, kdy tato historická budova slouží potřebám Grónské university.

 

 

Připomeňte si naše minulé setkání s těmito manželi: cms.ochranovskysborpotstejn.webnode.cz/news/vypraveni-o-eskymacich-klempirovi1/

Pokud si ještě vzpomínáte na naše hosty manželé Klempířovi a chcete si připomenout jejich vyprávění zapněte si 26.7.2013 ČR2 od 13:00 do 16:00 kde budou hosty pořadu Šťastnou cestu s Janem Rosákem.

Stránky pořadu jsou : www.rozhlas.cz/praha/tyd_vysilani_patek/_zprava/stastnou-cestu-navstivi-cestovatele-alena-a-jaroslav-klempirovi--1234397

 

Něco o misii naší církve:

Účastníci sborových shromáždění se společně zamýšlejí i nad tématy misie. Vždyť celá naše církev vysílala bratry a sestry, kteří poslušně dbali Ježíšovy výzvy a v odvaze odcházeli zvěstovat Slovo Boží pohanům v sociální i mravní bídě.

Ovšem nezůstáváme jen při historickém vzpomínání. Neptáme se jen na to, jak si počínali naši otcové to konečně víme, nebo bychom vědět měli. V podmínkách a situacích, ve kterých žije církev dnes je potřebné následovat jejich příkladu. Svět potřebuje slyšet evangelium v každé době. Více než kdy jindy je nutné právě dnes vyjít s jasným svědectvím o živém Kristu – Spasiteli, dárci nového života!

 

Laponsko 1734-1736

Poté, co došlo k určitému ochlazení vztahů mezi Ochranovem a dánským královským dvorem, byl již jen krůček k začátku misijní práce ve švédských oblastech. Dne 10. Března 1734 vyjeli společně s druhou výpravou misionářů do Gronska i misionáři určení pro práci v Laponsku – bratři Andreas Grassmann, Jan Nitschmann a Daniel Schneider. Ve Štětíně, který byl významným přístavem pro země kolem Baltského moře, jim místní farář dodával odvahy k jejich poslání, ale ve Stockholmu považovali mnozí jejich počínání za téměř nemožné. Pochybnosti vznikaly ani ne tak kvůli obtížné dostupnosti severských oblastí,ale spíš kvůli silně zakořeněnému pohanskému způsobu života tamních obyvatel, ke kterým již v minulosti byli vysíláni misionáři.

Poté co bratří půl roku působili ve Stockholmu mezi mystiky a separatisty, odjeli lodí podél pobřeží dál na sever do tehdy švédského Uleaborgu ( dnes Oulu ve Finsku), snadějí, že uniknou konfliktům, kterých se obávali, protože i v těchto oblastech již existovala formální příslušnost duchovních a církve.

Ještě dále na severu se poprvé setkali s Laponci, se kterými Grassmann cestoval až k Severnímu ledovému oceánu. Tu a tam se setkával i s faráři. Přestože duchovní stav tamních lidí působil tristně, cítil se Grassmann povinen se v souladu s instrukcemi vrátit. Bratři měli totiž začínat své dílo pouze tam, kde jej ještě nikdo jiný nevykonával. V Uleaborgu se mezi tím situace bratřím trochu zkomplikovala – nabyli ordinováni a nepatřili k žídné oficiálně uznávané církvi. Sice jimzatím v souvislosti s tím nehrozilo žádné bezprostřední nebezpečí, ale obavy visely ve vzduchu. Kdykoli by totiž mohli být ze země vypovězeni. Bratři proto odešli do Tornea (dnes Tornio), a protože ani tam nebyly vyhlídky o moc lepší, vrátily se zpět do Stockholmu.

Fotogalerie: Moravané mezi Eskymáky - 25.6.2013 + foto